Česká iniciativa pro astma

Čipa infolinka - kontaktní e-mail Napište nám

Úvodní stránka : Aktuálně

Aktuálně 

Děti, astma a sport

Děti, astma a sport

Děti s průduškovým astmatem mají často zkušenosti s dechovými problémy po fyzické zátěži. Astmatické průdušky jsou zvýšeně citlivé na různé podněty, jako jsou alergeny, infekce, kouř, studený vzduch, smog, chemické látky a také námaha. Zvláště u dětí je reakce na fyzickou zátěž velmi citlivým příznakem nemoci. Někdy je to jediný příznak průduškového astmatu, který přivede děti k lékaři. Děti typicky nezvládají běžnou námahu, která odpovídá jejich věku nebo se jim fyzická zdatnost zřetelně zhorší. Pacienti mívají kašel (někdy jediný příznak), dušnost, pocit sevření hrudníku, případně slyšitelné pískoty při dýchání. Tyto projevy přicházejí po několika minutách námahy, ale často až několik minut po námaze a někdy s odstupem až několik hodin - děti mohou kašlat po odpoledním tréninku až večer doma. Dechové potíže způsobené námahou označujeme jako pozátěžové astma.  Nejde o zvláštní typ astmatu, tyto potíže má 70-90 % astmatiků.

 

Proč se objevují dechové potíže po námaze?

Příčinou je dráždění přecitlivělých astmatických průdušek studeným a suchým vzduchem.  Běžně se vzduch při dýchání ohřívá a zvlhčuje při průchodu nosem a takto upravený se dostává do dolních dýchacích cest. Od určité intenzity námahy dýcháme zhluboka a rychle ústy a do průdušek proudí chladný a suchý vzduch, který vyvolá zúžení a otok dýchacích cest a dráždění ke kašli. Závažnost potíží mohou ovlivňovat další faktory – při sportování v chladu a mrazu je dráždění větší než v teplém a vlhkém prostředí, stejně tak vytrvalostní aktivity působí intenzivněji než krátkodobá zátěž.

Více dráždí dlouhé běhy, běh na lyžích, fotbal, hokej, cyklistika než například volejbal, skoky, krasobruslení, gymnastika nebo plavání.  I když se plavání astmatikům často doporučuje pro zlepšení práce dechových svalů jako vhodný sport, i tady se mohou objevit problémy. V krytých bazénech, kde je voda ošetřována chlórem, je nad hladinou vody vysoká koncentrace sloučenin chlóru, která může dráždit dýchací cesty.

Jediný sport, který se astmatikům dříve zcela zakazoval, je přístrojové potápění. I dnes musí astmatik - zájemce o tento sport splňovat poměrně přísná kritéria, která ukazují, že jeho nemoc je zcela pod kontrolou.

Další okolnosti, které mohou ovlivňovat zvládání fyzické zátěže, jsou například alergeny – výkonost pylového alergika bude ovlivňovat pylová sezóna, někomu může vadit tělocvična plná prachu, negativní vliv může mít smog, mrazivé počasí…

 

Jak se stanoví diagnóza pozátěžového astmatu?

Reakce průdušek na námahu se vyšetřuje takzvaným bronchoprovokačním zátěžovým testem. Před testem se měří funkce plic spirometrickým vyšetřením, poté následuje 8minutový test volným během nebo na běhátku, případně zátěží na bicyklovém ergometru.

Po zátěži se několikrát v určených intervalech opět stanovuje funkce plic. Test je pozitivní při zřetelném poklesu hodnot.  Tento test pomáhá odlišit pozátěžové astma od dalších příčin námahové a ponámahové dušnosti, jako je nízká fyzická kondice, velmi často v souvislosti s obezitou, dysfunkce hlasových vazů a další nemoci.

 

Dá se nějak ponámahové dušnosti předejít?

Nejlepší prevencí je dobře léčené astma, které umožňuje pacientovi běžnou fyzickou aktivitu. Mluvíme o astmatu, které je pod kontrolou.

Pacientům také doporučujeme před plánovanou námahou použít léky, které preventivně brání stažení průdušek. Je to buď inhalační lék, který rozšiřuje průdušky (u nás Ventolin, Ecosal, Buventol).  Používají se cca 20 minut před plánovanou námahou. Druhou možností je lék  montelukast v tabletě.

Pokud námaha vyvolá dušnosti nebo kašel, použije pacient na úlevu ihned svůj úlevový lék k roztažení průdušek.

Před tréninkem nebo zátěží doporučujeme přípravu – postupné rozehřátí, rozcvičení, pomalé zvyšování zátěže. Je vhodný intervalový trénink – mezi úseky velké zátěže zařazovat přestávky odpočinku nebo nízké intenzity pohybu. Přístup k astmatickému sportovci by měl být vždycky individuální a měl by odpovídat současné kondici sportovce.

 

Určitá pohybová aktivita je vhodná pro všechny pacienty s astmatem. Bylo prokázáno, že pacienti, kteří pravidelně sportují a udržují se v dobré fyzické kondici, zvládají svou nemoc lépe. Astma u dětí by nemělo být důvodem k osvobození z tělesné výchovy ve škole. Naopak povzbuzujeme děti i jejich rodiče, aby nějakou pravidelnou pohybovou aktivitu zařadili do svého běžného programu. Každý by si měl uvědomit své možnosti a limity, ale obecně lze říci, že průduškové astma by nemělo bránit aktivnímu životnímu stylu.  Astmatici jsou schopni provozovat výkonnostní  sport, a mnozí z nich i na vrcholové úrovni. 

 

 Stručně na závěr:

- Jestliže vaše dítě zvládá námahu hůř než vrstevníci, po sportu kašle nebo je výrazně zadýchané, nestačí v běhu, nebo pokud se mu najednou zhorší fyzická kondice – pozor může jít o první projevy průduškového astmatu.

- Je chybou zakazovat astmatickému dítěti fyzickou aktivitu:

  • „Neběhej nebo bude zase kašlat.“
  • „Přestaneš hrát fotbal, nezvládáš to.“

- To je špatný přístup. A jak je to správně?

  • „Budeme tě léčit tak, abys zvládl pohyb a sport, jak potřebuješ, abys mohl běhat, hrát fotbal nebo hokej a neměl s tím problémy.

- Při pohybové aktivitě při sportu brát ohled na současnou kondici astmatického sportovce i na možné okolní vlivy prostředí a případně individuálně přizpůsobit trénink.

- Pro zmírnění průduškové reakce na námahu mohou použít léky preventivně před námahou a/nebo na úlevu při dechových potížích nebo kašli po námaze.

 

Hana Janíčková, AlergoCentrum s.r.o., Šumperk

 



Archiv starších novinek

Partneři

© 2007-2016 Česká iniciativa pro astma
Vytvořila a spravuje MeDitorial
ISSN 1802-5595