Česká iniciativa pro astma

Čipa infolinka - kontaktní e-mail Napište nám

Péče : Informace o astmatu

Informace o astmatu 

Gastroezofageální reflux a astma

MUDr. Jarmila Turzíková
Dětské oddělení FN Bulovka, Praha

Gatroezofageální reflux může být jedním ze spouštěčů astmatického záchvatu. Přítomnost patologického gastroezofageálního refluxu u pacientů s bronchiálním astmatem je velmi častá, až 3x vyšší než u ostatní populace. Gastroezofageální reflux se může podílet na dechových obtížích u pacientů, jejichž astma nedostatečně reaguje na obvyklou léčbu.

Co je gastroezofageální reflux?

„Gaster“ znamená latinsky žaludek, „esophagus“ je jícen a „reflux“ znamená zpětný tok. Přeloženo do češtiny - jedná se o zpětný návrat žaludeční šťávy ze žaludku do jícnu. K tomuto jevu dochází občas u každého zdravého člověka. Zpětnému návratu žaludeční šťávy do jícnu zabraňuje sevření kruhového svalu mezi jícnem a žaludkem, které povoluje při polknutí sousta nebo tekutiny a potom se tento svěrač zase uzavírá. Pokud je funkce tohoto svalu porušena, může docházet k opakovanému „šplíchání“ žaludeční šťávy do jícnu nebo ještě výše až do dutiny ústní, případně i zatékání žaludeční šťávy do dýchacích cest. Pacient většinou pociťuje, že se mu šťávy vrací, někdy má kyselo nebo hořko v ústech, pálí ho žáha, u malých dětí dochází k častému zvracení. Protože žaludeční šťáva obsahuje kyselinu solnou, může dojít k poleptání sliznice jícnu i dýchacích cest. Někdy nemusí pacient pociťovat žádné obtíže zažívací, přesto může být gastroezofageální reflux příčinou jeho obtíží dechových.

Co může gastroezofageální reflux způsobit u astmatiků?

Při návratu žaludeční šťávy do jícnu dochází k podráždění nervových zakončení ve sliznici jícnu a to vede reflexně ke stažení průdušek, které mají stejné nervové zásobení jako trávicí trakt. Pokud se žaludeční šťáva dostane až do průdušek, dojde také k jejich obrannému sevření. Obojí se může u pacienta projevit kašlem nebo záchvatem dušnosti. Opakované nebo trvalé dráždění nemusí vést přímo k záchvatu, ale může podněcovat zánětlivou reakci v průduškách.

Jakým vyšetřením můžeme gastroezofageální reflux prokázat?

Nejlepší metodou je 24 hodinové měření kyselosti v dolní části jícnu – tzv. jícnová pH metrie. Nosem zavedeme tenkou sondu až do jícnu a měříme tam pH (stupeň kyselosti) za normální aktivity nemocného po celý den i noc. Hodnota pH v jícnu se měří v krátkých intervalech a data se ukládají v malém počítači, který má pacient stále u sebe v ledvince kolem pasu nebo v malém baťůžku. Pokud zaznamenáme častější a déletrvající pokles pH v jícnu, lze to považovat za průkaz refluxu, pokud na reflux navazují dechové potíže nebo dokonce astmatický záchvat, je příčinný vztah prokázán.

Jak refluxní chorobu jícnu léčíme ?

V současné době se doporučuje léčit refluxní chorobu léky, které snižují kyselost žaludeční šťávy a upravit režim nemocného. Důležité je snížení nadváhy. Pacient by měl pravidelně jíst malé porce, naposledy nejméně 2 hodiny před spánkem. Při spánku by měl mít zvýšenou polohu horní poloviny těla. Nejsou vhodná tučná, kořeněná a kyselá jídla, nápoje sycené kysličníkem uhličitým, zejména nápoje typu koly, které mají samy o sobě vysokou kyselost a navíc přítomností kofeinu mohou oslabovat funkci jícnového svěrače. Je třeba se vyvarovat také česneku, čokolády, kakaa, kávy a mentolových pochutin. Zcela nevhodné je pití alkoholu a kouření.
Nemocný by neměl nosit těsné oblečení a větší tělesnou aktivitu by neměl provádět bezprostředně po jídle. U malých dětí často pomůže, když přestane trvalé „upíjení“ z lahvičky. To sice v očích rodičů může vypadat jako výborný pitný režim, ale příliš častý příjem tekutin nebo jídla není při tomto onemocnění výhodný.
Pokud režim a medikamentózní léčba selhávají, nebo je nutno léky podávat dlouhodobě a nelze je vysadit, je možné refluxní chorobu řešit také operativně.

Archiv starších novinek

Partneři

© 2007-2016 Česká iniciativa pro astma
Vytvořila a spravuje MeDitorial
ISSN 1802-5595