Česká iniciativa pro astma

Čipa infolinka - kontaktní e-mail Napište nám

Péče : Informace o astmatu

Informace o astmatu 

Průduškové astma - 1. díl

Doc. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
Dětská pneumologie, Pediatrická klinika FN Motol, Praha

Již několik let provozuje Česká iniciativa pro astma spolu s těmito webovými stránkami i internetovou poradnu pro nemocné s astmatem a alergií. Odpovědi na otázky pacientů nejsou vždy snadné, často se před námi při čtení těchto dotazů odvíjí dlouhé historie lidí, kteří svou nemoc velmi těžce nesou a jimž astma neúnosně omezuje život. Přitom dnes víme, že astma je nemoc, která při včasné diagnóze a dobře vedené léčbě může být uvedena do úplného klidu. Pacient, jehož nemoc je pod tzv. úplnou kontrolou, nemusí o své nemoci prakticky vůbec vědět a může vést plnohodnotný život. Problémem je ale často nedostatek informací a mnohdy hrají roli i různé zkreslené informace, které se šíří nejen mezi pacienty, ale mohou občas ovlivňovat i postupy zdravotníků. V tomto seriálu proto chceme přinést stručný přehled některých základních informací, které by každý astmatik měl znát.

1. Co je astma?

Astma je chronické onemocnění průdušek, jehož příčinou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici. Tato zánětlivá reakce vzniká jako obranná odpověď na některé látky z okolí, které se do průdušek dostávají při dýchání. To jsou především různé látky, které jsou schopny vyvolat alergickou odpověď - tzv. alergeny. Alergen je obvykle drobná částice bílkovinného původu, která umí u některých lidí vyvolat nenormální, prudkou reakci imunitního systému - tzv. alergickou reakci. Alergeny jsou například pylová zrna, výměšky roztočů, některé produkty zvířat, plísně apod.
Při alergické reakci je alergen rozpoznán některými buňkami imunitního systému (např. některými bílými krvinkami) a tyto buňky uvolní ze svého nitra působky, které spouštějí alergickou reakci v postiženém orgánu. Při reakci v kůži vzniká kopřivka, otoky, ekzém, při reakci v očích alergický zánět spojivek, při reakci v nose alergická rýma, při reakci v průduškách průduškové astma. Alergeny nepůsobí na každého člověka. K tomu, aby jedinec na alergen reagoval, musí mít určité vrozené vlohy, tzv. atopii. Ani alergický člověk nereaguje obvykle na všechny alergeny, ale jen na ty, na které je přecitlivělý. To ale neznamená, že při styku s dalšími novými alergeny nemůže nová přecitlivělost vzniknout.

K tomu, aby vzniklo astma, nestačí být jen alergikem. Ne všichni alergici totiž jsou zároveň astmatiky. Ke vzniku astmatu je třeba mít ještě některé další vlohy, které spolu s alergií nakonec vedou ke stavu, který označujeme jako nadměrnou reaktivitu průdušek. Průdušky astmatiků jsou nadměrně dráždivé a dovedou při styku s alergenem zareagovat otokem, zvýšenou tvorbou hlenu, stahem svaloviny ve své stěně. To vše vede nakonec ke zúžení průdušek, které nemocný pociťuje jako překážku při dýchání.


Schéma zdravé (vlevo) a nemocné průdušky v průřezu.

Při větším uzávěru průdušek může vzniknout i těžká dušnost, která může nemocného i ohrozit na životě. Takový stav označujeme jako astmatický záchvat. Kromě styku s alergeny může podobně spustit astmatické obtíže i virová infekce. Ta, na rozdíl od alergenů, sice obvykle sama astma nevyvolává, ale u již nadměrně reagujících průdušek může při viróze dojít ke spuštění obdobných potíží, jako při styku s alergenem. Proto se mnozí astmatici horší v období chřipek a viróz.

2. Kolik je mezi námi astmatiků?

Nejnovější statistiky uvádějí, že na světě žije asi 300 miliónů astmatiků. Astma je tak jednou z nejčastějších chronických nemocí. Výskyt astmatu je trochu vyšší u dětí. Z mnohých částí světa je hlášen výskyt dětského astmatu až u každého sedmého dítěte.
V České republice je počet astmatiků odhadován asi na 500 000. Je ovšem velmi pravděpodobné, že dalších asi 250 000 lidí trpí nějakou formou astmatu, aniž by o své nemoci věděli. To jsou hlavně lidé, kteří mají mírnější příznaky, které již přijali za součást svého života a ani pro ně nevyhledávají lékaře. Takovými příznaky mohou být různé typy dlouhodobého kašle, dechové potíže po tělesné zátěži, noční kašel či opakované stavy zahlenění nebo časté projevy infekcí dýchacích cest. Statistiky u dětí uvádějí pro Českou republiku výskyt astmatu v rozmezí 10 - 15 % všech dětí. Znamená to, že v průměru by se v každé školní třídě mohly najít dvě až tři děti s nějakou formou astmatu.


V příští části: Kdy myslet na astma a jak se astma pozná?



Upozornění:
V tomto seriálu uvedené informace jsou pouze přehledem problematiky a pomůckou pro nemocné, aby své nemoci lépe rozuměli. Nejde o léčebný návod nahrazující lékařskou péči. Diagnostická a léčebná péče o pacienty musí být vždy prováděna a řízena kvalifikovaným lékařem. ČIPA nepřebírá odpovědnost za žádné situace, které by vznikly užitím zde uvedených informací bez konzultace s příslušným lékařem.


Archiv starších novinek

Partneři

© 2007-2016 Česká iniciativa pro astma
Vytvořila a spravuje MeDitorial
ISSN 1802-5595