Česká iniciativa pro astma

Čipa infolinka - kontaktní e-mail Napište nám

Péče : Informace o astmatu

Informace o astmatu 

Průduškové astma - 2. díl

Doc. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
Dětská pneumologie, Pediatrická klinika FN Motol, Praha

3. Kdy myslet na astma?

Astma je chronické zánětlivé onemocnění průdušek. Projevy astmatu jsou působeny právě tímto neinfekčním alergickým zánětem. Při astmatu jsou průdušky podrážděné, jejich stěna bývá oteklá, tvoří se více hlenu a může dojít i ke stažení svalových vláken, která jsou ve sliznici dýchacích cest obsažena. Výsledkem je nejčastěji zúžení průsvitu průdušek, které nemocný pociťuje jako zvýšený odpor při dýchání. Proto je třeba na astma myslet při všech stavech, které jsou spojeny s dechovými obtížemi tzv. obstrukčního typu. Jako obstrukce se označuje stav zúžení, pocitu překážky při dýchání. V klasické podobě dochází k rozvoji dušnosti provázené prodlouženým výdechem, mohou být slyšet více či méně hlasité pískoty při dýchání. V méně závažných stavech obstrukce může nemocný pouze pociťovat dráždění ke kašli, může mít pocit zahlenění, někdy i tlaku či tíže na hrudi. Těžší stav obvykle zabrání nemocnému v běžných činnostech, musí všeho nechat, zastavit se a věnovat se pouze svému dýchání. Při dalším rozvoji dušnosti může dojít až k projevům nedokysličení a promodrání sliznic a kůže.
Méně závažné stavy se obvykle projevují kašlem nočním (nejčastěji se nemocní budí mezi 1. a 3. hodinou ranní), případně kašlem hned ráno po probuzení. Může být přítomna i pozátěžová reakce, kterou vídáme po intenzívnější tělesné zátěži. Na rozdíl od např. srdečních příčin zátěžové dušnosti se neprojevuje astmatická pozátěžová reakce v průběhu zátěže, ale většinou až několik minut po jejím skončení. Tak se často přichází na astma u dětí, které mají kašel nebo dechové potíže při školní tělesné výchově.
U kojenců a batolat se astma může často projevit pouze opakovanými stavy zahlenění, často i v souvislosti s virovými infekcemi dýchacích cest. Protože někdy nebývají při těchto stavech patrné typické pískoty, myslí se častěji na infekce než na astma a děti jsou tak často zbytečně léčeny antibiotiky.
Astmatická dušnost může být spuštěna i stykem s alergenem, na který je nemocný přecitlivělý. Souvislost v takových situacích bývá často velmi nápadná. Setkáváme se s nemocnými, kteří např. při návštěvě v bytě, kde žije kočka, do několika minut začínají pociťovat dušnost, jindy jde o reakci na pylová zrna při styku s kvetoucími stromy, trávami či jinými alergizujícími rostlinami. V těchto případech bývá diagnóza prakticky hned jasná, protože žádné jiné onemocnění takto typické dechové potíže po styku s alergenem v ovzduší nevyvolává.

4. Jak se astma diagnostikuje?

Základem diagnostiky astmatu je vždy podrobný rozbor příznaků a celé historie. Přítomnost typických dechových potíží spolu s přítomností jiných projevů alergie vede obvykle k vyslovení podezření na astma. Průkazem astmatu je potom především potvrzení přítomnosti zúžení dýchacích cest při funkčním vyšetření plic (spirometrii). Pokud je zjištěna obstrukce dýchacích cest při spirometrii, podává se inhalace léku, který umí průdušky opět rozšířit. Pokud lék účinkuje a funkce plic se normalizuje, lze to do značné míry považovat za potvzení diagnózy  astmatu. V případě, že je podezření na astma z popisu potíží a přesto je funkce plic normální, podává se obvykle inhalace mírně provokujícího roztoku, který u astmatika vyvolá nezávažné, ale měřitelné zúžení průdušek. Protože tato reakce u zdravých nebývá přítomna, je pozitivní funkční odpověď na provokaci u člověka s dechovými potížemi opět možno považovat za potvrzení diagnózy. Místo inhalační provokace m ůže být využito i reakce na zátěž, kdy se spirometrie měří před a po zátěži  během. Pro tyto účely má běh trvat 6 minut a měření má následovat až 5 - 10 minut po skončení běhu. Někdy je nicméně k stanovení diagnózy cesta delší. Může být potřebné nasazení protiastmatické léčby i na několik dní až týdnů. Teprve zlepšení stavu při této léčbě pak vede k diagnóze astmatu. K vyšetření astmatika patří i podrobné vyšetření alergologem a vyšetření horních cest dýchacích (nos, vedlejší nosní dutiny). K vyloučení jiných nemocí může být potřebný i rentgenový snímek plic.


V příští části: Jak poznat astma u malých nespolupracujících dětí?



Upozornění:
V tomto seriálu uvedené informace jsou pouze přehledem problematiky a pomůckou pro nemocné, aby své nemoci lépe rozuměli. Nejde o léčebný návod nahrazující lékařskou péči. Diagnostická a léčebná péče o pacienty musí být vždy prováděna a řízena kvalifikovaným lékařem. ČIPA nepřebírá odpovědnost za žádné situace, které by vznikly užitím zde uvedených informací bez konzultace s příslušným lékařem.


Archiv starších novinek

Partneři

© 2007-2016 Česká iniciativa pro astma
Vytvořila a spravuje MeDitorial
ISSN 1802-5595