Česká iniciativa pro astma

Čipa infolinka - kontaktní e-mail Napište nám

Péče : Informace o astmatu

Informace o astmatu 

Průduškové astma - 4. díl

Doc. MUDr. Petr Pohunek, CSc.Dětská pneumologie, Pediatrická klinika FN Motol, Praha6. Jak se astma léčí (1)?Z toho, co bylo řečeno v předchozích kapitolách, vyplývá, že astma je nemocí, která má dvě hlavní složky. Tou, kterou nemocný nejvíce vnímá, je zúžení průsvitu průdušek a tím zhoršení průtoku nadechovaného a vydechovaného vzduchu. Tento stav je tím, co nemocného nejvíce trápí a co jej může dokonce ohrozit. Zúžení průdušek můžeme ovlivnit podáním léků, které uvolní křeč svaloviny ve stěně průdušek a tím znovu zvětší průchodnost dýchacích cest.  Léky tohoto typu se dnes podávají hlavně inhalačně, i když je možno použít i některé léky ve formě tabletové nebo dokonce injekční. Inhalační forma je ovšem nejvýhodnější, protože působí nejrychleji přímo na místě, kde se hlavní problémy odehrávají - tj. v průduškách. Protože záchvat dušnosti může nastat náhle a nepředvídatelně, je třeba, aby takový lék nemocný nosil pořád sebou a byl také řádně poučen, v jaké situaci a jak se takový lék má používat. Tuto skupinu léků označujeme jako léky "záchranné" nebo "uvolňující". Podmínkou je, aby takový lék působil rychle a měl dostatečné uvolňující účinky. Mezi tyto léky patří např. Ventolin (salbutamol), Berodual, Berotec (fenoterol), Bricanyl (terbutalin) a jiné.Z dříve uvedených skutečností však jistě vyplývá, že akutní potíže astmatika jsou až následkem chronické zánětlivé reakce, která v průduškách probíhá. Akutní potíže působí látky uvolněné z nahromaděných buněk zánětu ve sliznici dýchacích cest. Logicky tedy nejlepší cestou prevence akutních záchvatů je dobrá léčba alergického průduškového zánětu.Protože je tento zánět většinou důsledkem odpovědi přecitlivělého imunitního systému alergika na některé látky, které se vyskytují v prostředí, má jistě při ovlivnění zánětu význam i snížení kontaktu s těmito látkami. To platí především při alergii na roztoče nebo pyly. Je jistě vhodné snažit se o snížení koncentrace roztočových alergenů v domácnosti, především v lůžku. Podobně je vhodné, aby se astmatik s výraznou přecitlivělostí na pyly nevystavoval zbytečně pylům v době plné pylové sezóny. Tato opatření sama o sobě ovšem nestačí k tomu, aby se astma zcela zklidnilo či aby jeho příznaky úplně vymizely. U naprosté většiny nemocných je třeba probíhající zánět potlačit i léky.Hlavními léky s protizánětlivými účinky jsou v současné době kortikosteroidy. Tyto látky, odvozené od lidských hormonů v ytvářených v nadledvinách, jsou vysoce protizánětlivě pčinné látky, které se široce využívají v léčbě mnoha zánětlivých onemocnění. V případě astmatu se podařilo vyvinout jejich odvozeniny, které se dají podávat v inhalační formě. To je pro nemocné s astmatem obrovskou výhodou, protože se tak tyto léky mohou podávat v minimálních dávkách a přímo do průdušek. To snižuje možnost jakýchkoliv nežádoucích účinků léčby do té míry, že se mohou tyto léky bez rizika podávat i po mnoho let. Je prokázáno, že jsou bezpečné i pro nejmenší děti. Od té doby, kdy se inhalační kortikosteroidy zavedly do léčby astmatu, výrazně ubylo těžkých stavů způsobených astmatem, dramaticky poklesl počet astmatiků, kteří by potřebovali intenzivní péči s podpůrným dýcháním a obecně poklesly i počty hospitalizací. Dnes jsou tyto léky k dispozici v nejrůznějších provedeních i inhalačních systémech, takže se dá pro každého nemocného najít nejpříjemnější způsob podání.Protože inhalační kortikosteroidy působí právě dlouhodobě na zánět, je třeba si uvědomit, že nejsou určeny k okamžité úlevě při obtížích a také to, že tyto léky musejí být podávány skutečně dlouhodobě, u mnoha lidí dokonce i celoživotně. Je to proto, že dosud věda nedokázala najít způsob, jak astma úplně vyléčit.I po úplném zklidnění nemoci přetrvává byť jen minimální reakce v průduškách a může kdykoliv vzplanout. K udržení této reakce v klidu většinou stačí zcela minimální dávka inhalační léčby. Pokud se však léčba vysadí, může se po nějaké době zánět zase postupně aktivovat. Zrádné na tom je právě to, že vzplanutí zánětu je pomalé, takže mnozí nemocní mohou mít  vcelku dlouho pocit, že po vysazení léčby se nic neděje a utvrzuje je to v domnění, že žádnou léčbu nepotřebují. Když pak přijde akutní záchvat dušnosti, často je třeba léčit vysokými dávkami léků, které v souhrnu vysoce převyšují dávky, které pacient užíval inhalačně.V preventivní léčbě je možno použít i některé léky nesteroidní. Obvykle je ale jejich účinek menší než účinek kortikosteroidů. Tyto léky jsou často zaměřeny na některé jednotlivé působky, které se na astmatickém zánětu podílejí. Tím, že se ale takových působků u astmatu podílí velice mnoho, mohou tyto léky ovlivnit zánět vždy jen částečně. Výhodou kortikosteroidů je tak především jejich široký neselektivní účinek, který postihuje velkou část faktorů, účastnících se u astmatu. Ani jinak vysoce účinné léky, které potlačují imunitní reakce, nemají u astmatu účinky lepší, než kortikosteroidy.Nejnovějším pokrokem v protizánětlivé léčbě je v posledních letech kombinace kortikosteroidů s dlouhodobě působícími bronchodilatačními látkami. Tato kombinace je účinnější než kortikosteroidy samotné a tak lze dosáhnout lepšího účinku protizánětlivého při celkově nižší dávce kortikosteroidů.V příští části: Jak se astma léčí - dlouhodobý plán léčby.
Upozornění:V tomto seriálu uvedené informace jsou pouze přehledem problematiky a pomůckou pro nemocné, aby své nemoci lépe rozuměli. Nejde o léčebný návod nahrazující lékařskou péči. Diagnostická a léčebná péče o pacienty musí být vždy prováděna a řízena kvalifikovaným lékařem. ČIPA nepřebírá odpovědnost za žádné situace, které by vznikly užitím zde uvedených informací bez konzultace s příslušným lékařem.

Archiv starších novinek

Partneři

© 2007-2016 Česká iniciativa pro astma
Vytvořila a spravuje MeDitorial
ISSN 1802-5595