#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
27. dubna 2020

Časté otázky

  1. Co je to astma?
  2. Jak se astma dostane?
  3. Mám alergickou rýmu. Může se z ní vyvinout astma?
  4. Čím se astma léčí?
  5. Mému dítěti předepsal lékař na astma homeopatika, protože prý nemají žádné škodlivé účinky. Stav se ale zatím moc nezlepšil. Jak dlouho mám čekat, než zaberou?
  6. Dá se astma úplně vyléčit?
  7. Jak poznám, že je moje astma dobře léčeno?
  8. Mám prý mírné astma a moje lékařka říká, že není tak vážné, abych musel brát nějakou léčbu. Sportuji a mám vždy po běhu kašel a někdy se mi i těžko dýchá. Je to způsobené tím astmatem?
  9. Mohou astma dostat děti?
10. Může se na astma umřít?
11. Můžu s astmatem normálně sportovat?
12. Jak mám léčit své astma v průběhu těhotenství?
13. Mohu svému astmatickému dítěti pořídit domácí zvíře?
14. Četla jsem v novinách, že léky na astma rozpouštějí kosti. Je to pravda?
15. Má být astmatik osvobozen z hodin tělesné výchovy ve škole?
16. Moje dítě je šikovné a umí nadechovat lék přímo ze spreje. Lékař nás nutí přesto používat sprej jen s nástavcem. Je to nutné?

Pokud byste rádi znali odpověď na otázku, která nenacházíte ani zde ani v rubrice Vaše dotazy, neváhejte a použijte naší Infolinky.


Co je to astma?

Astma je chronický alergický zánět průduškové sliznice. Nejde o zánět infekční, jako třeba u bronchitidy při chřipce, ale o nadměrnou obrannou reakci průdušek na některé podněty ze zevního prostředí.Tato nadměrná reakce způsobuje otok průduškové sliznice, zvýšenou produkci hlenu a také stah průduškové stěny, který omezuje možnost dýchat.


Jak se astma dostane?

Astma má, podobně jako alergie, určitý dědičný základ, na jehož podkladě se vnímavý jedince stává přecitlivělým na některé podněty, které jinak zdravému člověku nevadí (pyly, prach, roztoči, plísně). Základ této přecitlivělosti často vzniká již v dětství, může ale nastat i kdykoliv později, například při práci v rizikovém prostředí.


Mám alergickou rýmu. Může se z ní vyvinout astma?

Ano, alergická rýma, především při přecitlivělosti na pylové alergeny, je známým rizikovým faktorem pro vznik astmatu. Pokud by se objevily nějaké dechové obtíže, je třeba provést podrobnější vyšetření, hlavně spirometrii, a případně začít astma včas léči


Čím se astma léčí?

Základem léčby astmatu jsou dnes léky, které dokáží tyto zánětlivé změny účinně tlumit. Nejvíce se dnes užívají kortikoidní hormony, které jsou používány hlavně inhalačně. To zajišťuje jejich vysokou účinnost a zároveň velmi vysokou bezpečnost, neboť tyto léky mohou být inhalačně podávány ve velmi nízkých dávkách s minimálním rizikem jakýchkoliv nežádoucích účinků.


Mému dítěti předepsal lékař na astma homeopatika, protože prý nemají žádné škodlivé účinky. Stav se ale zatím moc nezlepšil. Jak dlouho mám čekat, než zaberou?

Nejsou k dispozici žádné důkazy pro to, že by léčba homeopatiky měla jakýkoliv příznivý účinek u astmatu nebo alergie. Pokud má vaše dítě astmatické potíže, musí být léčeno účinnými léky podle platných léčebných doporučení. Homeopatika skutečně zřejmě nemají žádné účinky nepříznivé, jsou ale nebezpečná tím, že při jejich podávání dochází ke zbytečnému odkladu nasazení léčby účinné.


Dá se astma úplně vyléčit?

Samotnou dispozici k alergické reakci zatím zcela vyléčit neumíme, neboť jde o celkové přeladění imunitní odpovědi organismu, které není možno v současnosti dostupnou léčbou normalizovat. Umíme ale dnes s vysokým stupněm účinnosti a bezpečnosti zánětlivou alergickou reakci v průduškách tlumit, a to do té míry, že často zcela vymizí. K tomu je ovšem často nutná léčba dlouhodobá, obvykle několikaletá, někdy ale i celoživotní. Tato léčba ale může být po dosažení normalizace zdravotního stavu podávána jen ve zcela minimálních udržovacích dávkách, které organismus nijak nezatěžují.


Jak poznám, že je moje astma dobře léčeno?

Nejlepší hodnocení léčby je podle jejího výsledku. Jestliže dnes víme, že včas léčené astma lze ve většině případů zklidnit natolik, že se příznaky vůbec nevyskytují nebo jsou jen naprosto minimální, pak je zřejmé, že u každého astmatu, které má častější příznaky nebo poruchu funkce plic je potřeba kvalitu léčby zkontrolovat. Samozřejmě, že se stále setkáváme i s nemocnými, kteří přes velmi dobře vedenou léčbu častější příznaky mají, s nástupem moderní léčby je jich však zřetelně méně než dříve.


Mám prý mírné astma a moje lékařka říká, že není tak vážné, abych musel brát nějakou léčbu. Sportuji a mám vždy po běhu kašel a někdy se mi i těžko dýchá. Je to způsobené tím astmatem?

Pozátěžové dechové obtíže jsou typickým příznakem astmatu. Příznaky, které uvádíte, jsou s vysokou pravděpodobností způsobeny stahem průdušek po zátěži. Pokud jsou obtíže časté, měla by asi být nasazena preventivní léčba, při ojedinělém výskytu by mohlo zatím stačit podání bronchodilatačního inhalačního léku před zátěží. V každém případě by mělo být provedeno podrobnější vyšetření včetně klidové i pozátěžové spirometrie.


Mohou astma dostat děti?

Ano, dnes vidíme plně rozvinuté astma i u dětí v kojeneckém věku. U těchto dětí je často strach ze stanovení diagnózy astmatu a ta je nahrazována různými náhradními názvy (astmatická bronchitida, spastická bronchitida apod.), což bohužel často vede k odkladu nasazení správné protiastmatické léčby. Dítě s poruchami dýchání by vždy mělo být řádně odborně vyšetřeno.


Může se na astma umřít?

Celkově lze říci, že úmrtí na astma po zavedení moderní preventivní léčby významně ubylo. Bohužel se však stále ještě s úmrtími na astma setkáváme. Bohužel na astma umírají občas i děti. Jde však především o případy, kde je astma dlouhodobě nestabilní, obvykle v důsledku nedostatečné nebo zcela zanedbané preventivní dlouhodobé léčby.


Můžu s astmatem normálně sportovat?

Dobře léčený astmatik může vykonávat prakticky jakoukoliv tělesnou zátěž, tedy i sport. Astmatiky můžeme najít i mezi slavnými olympijskými vítězi.


Jak mám léčit své astma v průběhu těhotenství?

Pro plod i matku je nejpodstatnější, aby astma bylo po celou dobu těhotenství dokonale pod kontrolou. Zhoršení stavu spojené s dechovými obtížemi matky je pro plod vždy větším ohrožením, než jakákoliv léčba. Léky, kterými dnes astma léčíme, je možno užívat po celou dobu těhotenství, aniž by pro dítě znamenaly jakékoliv nebezpečí. Astmatičky musí v době těhotenství být pod zvýšeným dohledem svého lékaře, je třeba, aby o astmatu a jeho stavu byl průběžně informován i ošetřující gynekolog.


Mohu svému astmatickému dítěti pořídit domácí zvíře?

Alergie na zvířata je jednou z velmi častých příčin vzniku astmatu u dětí i dospělých. Nejagresivnější alergeny produkuje kočka, ale jsou známé alergie i na jakákoliv další zvířata (pes, králík, morče, křeček apod.). Proto radíme zvířata do domácnosti alergiků a astmatiků nepořizovat. Omylem jsou názory, že je rozdíl mezi zvířaty s dlouhou a krátkou srstí. Zvířata totiž vylučují alergeny především svými tělními produkty (moč, sliny, maz, pot). O agresivitě některých alergenů svědčí i údaje, že zhoršení astmatu může dítěti způsobit i alergen kočky, který na svých šatech přinesou spolužáci do školní třídy.


Četla jsem v novinách, že léky na astma rozpouštějí kosti. Je to pravda?

Základem preventivní léčby astmatu jsou dnes inhalační formy kortikosteroidních hormonů. Tyto léky mají skutečně schopnost narušit pevnost kostní hmoty a způsobit tzv. osteoporózu. To se ale týká především dlouhodobého používání vyšších dávek kortikosteroidů v tabletách. Inhalační formy těchto léků v dávkách, které se běžně používají při léčbě astmatu, tento nežádoucí účinek nemají. Je třeba vědět, že na pevnost kostní hmoty působí i samo neléčené astma a rizikem pro vznik osteoporózy je i omezení pohybové aktivity, které někdy nemocní s nedostatečně kompenzovaným astmatem mají. Dobře léčený astmatik s běžnými dávkami léků, normální pohybovou aktivitou a běžnou stravou bez omezení přísunu vápníku tak není osteoporózou nijak ohrožen.


Má být astmatik osvobozen z hodin tělesné výchovy ve škole?

Astmatik může mít někdy při tělesné zátěži dechové potíže jako projev tzv. zátěžového bronchospasmu. Tyto potíže jsou do určité míry známkami nedostatečné kompenzace nemoci. Jsou-li časté, měla by být především upravena intenzita preventivní léčby. Pozátěžovým potížím lze předcházet i preventivním podáním léků rozšiřujících průdušky (Ventolin, Salamol, Berodual, Combivent apod.) asi 15 minut před plánovanou zátěží. Někteří astmatici potřebují omluvení z vytrvalostních běhů (nad 300-400 m). Omluvení z celého programu tělesné výchovy není u astmatika nutné, je však třeba respektovat možná období zhoršení, kdy je potřeba určité větší úlevy přechodně poskytnout.

Moje dítě je šikovné a umí nadechovat lék přímo ze spreje. Lékař nás nutí přesto používat sprej jen s nástavcem. Je to nutné?
Je prokázáno, že většina dětí užívajících sprejové formy léků má nesprávnou inhalační techniku. Ve více než 80 % případů, kdy i rodiče jsou přesvědčeni, že je všechno v pořádku, je technika nevyhovující a léčba často neúčinná. Proto je třeba užívat tyto léky vždy s nástavcem. Použití nástavce je u dětí i dospělých vhodné i tehdy, kdy je inhalační technika jinak správná, protože vlastnosti aerosolu nadechovaného přes nástavec jsou lepší a léčba je účinnější.