#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Dotaz 322

25. října 2008 René Nedvěd:

Dobrý den,mám syna, který se narodil v 31 týdnu, má nedovynuté plýce a je léčen podobně jako astmatyk. Byla nám doporučena hypoalergení dieta bez mléčných výrobků. Můžeme zařezovat do stravy bílý jogurt? Děkuji Nedvěd

25. října 2008 Odpověď:

Bohužel nevím , kolik vašemu dítěti je měsíců. Předpokládám, že již nad půl roku věku.
U Vaše dítěte se nejspíš jednalo či jedná o nezralost plicní tkáně, odborně řečeno o bronchopulmonální dysplázii. Tato dysplázie se opravdu léčí podobně jako astma. Dítě obvykle dostává inhalační kortikosteroidy a léky na roztažení průdušek - betamimetika. A to obojí v aerosolu přes malý nástavec. Dávku a frekvenci určuje stav dítěte a ošetřující lékař. Otázka stravy nedonošeného dítěte (s dysplázií či bez dysplázie) je víceméně otázkou jinou. Dítě má být buď kojeno s určitými doplňky, pokud to z nějakého důvodu možné není, pak má být krmeno speciálními náhradními mléky obohacenými dle potřeb nedonošeného organismu. Mimo jiné se v takovéto stravě vyskytuje více bílkovin. Až po určité době (4 m. věku, váha 4-5 kg) se přechází na běžnou stravu kojence, kde je již bílkovin přiměřeně.
Vy ale uvádíte, že vaše dítě má předepsáno mléko hypoalergenní (HA), což je zásah především do složení bílkovin na opačném pólu, než předchozí opatření. Bílkovin sice není méně, ale jsou jakoby předem zpracovány, resp. jsou upraveny tak, aby minimalizovaly vliv kravského mléka na imunitní pochody trávicího traktu. Jinými slovy, aby pokud množno snižovaly riziko alergie k bílkovinám kravského mléka. Z dotazu není dobře patrné, proč má vaše dítě předepsáno právě mléko hypoalergennía a od kdy ? Šlo jen o čirou prevenci ? Za těchto okolností je podávání mléčných výrobků bohatých na nezpracované bílkoviny (například jogurt) opatřením nelogickým. Na jednu stranu se totiž vyhýbáte plně funkčním bílkovinám (v HA mlécích) a na druhou stranu by se podávaly výrobky bez této úpravy. Takže závěrem: pokud HA mléko, tak ne mléčné výrobky a obráceně, pokud jsou indikovány mléčné vý!
robky, pak nemá smysl pokračovat v HA mléku.
Ať tak či tak, nedonošenec je rizikem pro vznik nejčastějšího chronického respiračního onemocnění dětského věku, je rizikem pro vznik astmatu. Zřejmě z těchto pohnutek se jakoby preventivně HA mléko začalo i podávat. Věkem dítěte a v době dokrmů (s možností podat i plnohodnotný mléčný výrobek) však toto HA mléčné opatření postupně ztrácí a nejspíš i ztratilo opodstatnění. MUDr. Martin Fuchs